Menu

Rok se s rokem sešel a naše partička opět vyrazila na kite trip, tentokrát na turecký ostrov Gökçeada v provincii  Çanakkale.

Ostrov, který byl až do roku 1923 řecký, a pod názvem Imbros je zmiňován již v starořeckém hrdinském eposu Ílias (8. století před naším letopočtem), se nachází v Egejském moři. Celková populace čítá něco kolem osmi tisíc obyvatel převážně turecké národnosti.

 


Naše parta se rozdělila na dvě skupiny, leteckou a pozemní. S Dušanem jsme se rozhodli využít nově vzniklé linky Praha - Istanbul od nízko-nákladových aerolinek Pegasus. První překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat, protože se jednalo o historický první let, byl připraven raut. Čekání na odlet jsme si krátili popíjením šampaňského a pojídáním kaviárových toastů.
Dušan si užívá rautu od nízkonákladovek Pegasus airlines.Dušan si užívá rautu od nízkonákladovek Pegasus airlines.
Let proběhl bez vážnějších událostí. Letadlo plachtilo od Sofie na neutrál a nad Istanbulem pilot manévroval přímo do středu bouřky. Turecké děti - za láskyplného dohledu rodičů - proplétající se vám mezi nohami, patřili k jakémusi předvoji mravů, které nás čekají. V Istanbulu jsme přistáli na letišti Sabiha gokcen, které se nachází v asijské části metropole. Po vystání asi hodinové fronty k pasové kontrole jsme museli uznat, že Evropská Unie resp. Šengenský prostor něco do sede,  a vyrazili jsme pro zapůjčený vůz Renault Symbol.

Cesta přes Istanbul je na samostatný příběh. Když jsem před měsícem řídil karavan v Los Angeles, napadlo mě, že ve větším provozunikdy nepojedu. Šeredně jsem se mýlil. Istanbul ještě o nějakých čtyřipět milionů obyvatel více. Zatímco v USA vás předjíždějí ve všech pruzích, v Turecku zásadně kličkují napříč pruhy a to za povětrnostních podmínek, za kterých by nevylezl ani dopravní četník Standa Huml. Cesta přes Istanbul zabrala dvě hodiny a byl to opravdu koncentrovaný adrenalin.

Po výjezdu z města jsme jeli skoro celou cestu po dálnici a 350km ubíhalo celkem svižně. Kolem třetí hodiny ráno jsme dorazili do Kabatepe Feribot İskelesi a čekali do osmi ráno na trajekt, který nás za hodinu a půl převezl na ostrov. Během cesty trajektemve spánku posral racek. To zmiňuji z ryze praktických důvodů, aby si případní další uživatelé tohoto plavidla vzali buďto pláštěnku nebo vlhčené kapesníčky.

Průjezd ostrovem až do městečka Eselek, kde máme apartmán, zpestřila návštěva místního pekařství kde jsme čirou náhodo potkali tureckého kitera. Podle jeho slov by mělo od zítřka začít pořádně bušit. My se jdeme natáhnout a modlíme se, aby začal fungovat místní vítr Meltemi. Pozice po vlastní ose jedoucích vozidel není známá. Buďto jsou na tureckých hranicích, kde jim  přísná turecká policie dělá prohlídku tělních dutin, a nebo čekají na trajekt.

Allboards CREW

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Color I Color II Color III